Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ENVY se vrátili. Našli cestu ze země plytké beznaděje, kam v minulosti zamířili, a jsou zpět v plné síle. Jestli jsem u minulé desky lámal nad japonskými náladotvůrci hůl, tak nyní beru svá slova zpět. ENVY dokázali na novém albu navázat na to nejlepší, co v nich je. Přesněji řečeno, ENVY na nové desce znějí přesně tak, jak si jejich skalní fanoušci přejí. Hlavním artiklem se tak znovu stávají epické plochy podmáznuté smyčci v kombinaci s energickými emo-violence až hardcore punkovými jízdami. To vše spojené typickým rukopisem, intenzivním Fukagawovým vokálem, který na scéně se svojí barvou nemá konkurenci.
S velkým povděkem kvituji hlavně to, že se ENVY dokázali vrátit k rychlejším tempům a vyšvihnout takovou skladbu, jakou ke „Ignorant Rain At The End Of The World“. Nezalekli se po téměř čtvrtstoletí společného fungování návratu k několika hardcore-punkovým hoblovačkám i osvědčené gradace. Moc jsme se bál, že něco podobného už od nich neuslyším. „Atheist´s Cornea“ má přímý tah na branku.
Jakoby ke mně prostřednictvím nového alba přišlo uznání, že „Recitation“ bylo jen slepou uličkou. Současně se sluší říci, že se ENVY neposouvají. Spíše se vrací k osvědčeným principům z minulosti, ale mě to vůbec nevadí. Takto totiž znějí ENVY, jaké mám rád.
The Fallen Crimson (2020) Atheist's Cornea (2015) Recitation (2010) ENVY / THURSDAY (split) (2008) ENVY / JESU (split) (2008) Transfovista (DVD) (2007) Abyssal (EP) (2007) Insomniac Doze (2006) Compiled Fragments 1997 - 2003 (2005) Split CD s YAPHET KOTTO a THIS MACHINE KILLS (2003) A Dead Sinking Story (2003) Split CD s ISCARIOTE (2002) All The Footprints You've Ever Left And The Fear Expecting Ahead (2001) Eyes Of A Single-Eared Prophet (2000) Split 7'' with This Machine Kills (2000) Burning Out Memories 10'' (1999) Angel's Curse Whispered In The Edge Of Despair (1999) From Here To Eternity (1998) Split 7'' with Endeavor (1997) Split 7'' with Sixpence (1997) Breathing And Dying In This Place (1996)
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!